Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Z barokního období stavebních dějin zámku se dochovala budova jízdárny z konce 17. století od architekta J.B. Fischera z Erlachu.

Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména bohatostí řezbářské výzdoby. V roce 1995 byla prohlídková trasa rozšířena o novou část. Jde o soukromé apartmá, které až do své smrti v roce 1881 užívala kněžna Františka z Lichtenštejna, vdova po Aloisovi II., knížeti z Lichtenštejna, stavebníkovi poslední, romantické novogotické přestavby zámku. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843 - 1845 podle projektu P.H. Desvignese.
Dokonalým rámcem zámku se skleníkem je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park s četnými romantickými stavbami. Z nich nejvíce vyniká minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.

Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko-valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.